fotogalerie

Test anaerobního prahu

Tento test je spíše doménou pro velmi trénované sportovce, ale lze ho provádět prakticky u všech zájemců, sportovců jak rekreačních ,tak profesionálních. Po stanovení anaerobního prahu při předešlém testu laktátové křivky ( tento test se musí provést minimálně 2 až 3 dny předem) , zjistíme parametry anaerobního prahu (TF + watty). Po cca 30ti minutovém rozjetí na ergometru, zahájíme vlastní test, kdy sportovec šlape na zátěži odpovídající hodnotám ANP a odebíráme kyselinu mléčnou po 5ti, 10ti, 20ti, a 30ti minutách. Smyslem tohoto vyšetření je zjistit reálný anaerobní práh v tepových a wattových hodnotách.

Proč reálných?

Při stanovení hodnot aerobního a anaerobního prahu v průběhu schodovitého testu získáme určité parametry, které odrážejí aktuální stav organismu. Ale bohužel nám mnoho neříkají o kapacitě našeho organismu, která může být prozatím třeba ještě na nižší úrovni (sportovec např. na kole jezdí pouze 1 až 3 roky), ale přesto hodnoty zjištěné měřením při schodovitém testu jsou na velmi dobré úrovni! Čím bude kapacita organismu sportovce větší, tím delší dobu je sportovec schopen podávat výkon (zjištěný při laktátové křivce) na úrovni anaerobního prahu (v testu to bude znamenat, že hladiny měřené kyseliny mléčné nebudou stoupat, ale budou v oblasti anaerobního prahu ( 3 ?,5 mmol/l).

Tepová frekvence může lehce stoupat. (Víme, že mnohdy cyklista jede v tepech až 10-15 tepů vyšších než je jeho anaerobní práh a přesto vydrží jet velmi dlouhou dobu. Jde však o to, jaká efektivita jízdy v této TF, tj. jaký aktuální výkon podává. Většinou tento výkon je nižší než je hodnota anaerobního prahu. Čím je vyšší kapacita organismu sportovce, tím delší dobu je schopen podávat výkon na hranici anaerobního prahu!).

Průběh

Petr Lochman

"Risk je zisk neboli co mě nezabije to mě posílí a proto přitvrzuju v každém tréninku i..."