Věnujte pozornost především tuzemskému ovoci, slívám, jablkům a hruškám, dozvíte se proč...." />
Poradit
Potřebujete poradit?
Potřebujete poradit?

E-mail *

Váš dotaz *

Odeslat dotaz

Výživa a dieta chytře I. : Jablko lepší manga, aneb výživa na podzim

Publikováno | Sdílet:

Výživa a dieta chytře I. : Jablko lepší manga, aneb výživa na podzim

Věnujte pozornost především tuzemskému ovoci, slívám, jablkům a hruškám, dozvíte se proč....

Počátkem listopadu cyklista obvykle najíždí na pravidelný tréninkový režim. V úvodních fázích přípravného období dominuje nízká intenzita tréninkové zátěže, postupně se její objem (kvantita) bude v průběhu listopadu zvyšovat. V tréninku se začínáme věnovat rozvoji obecné síly, kde zprvu uplatňujeme širokou variabilitu posilovacích cviků. Pro toto období je velmi racionální zařadit takové posilovací cviky, které zatěžují ve vztahu k jízdě na kole antagonistické svalové skupiny. Jedná se o kompenzační prvek přetížených svalových skupin. Je dobře známo, že nerovnováha v rozvoji síly antagonistů limituje další silový rozvoj a vede k četným zraněním.

Vzhledem k tomu, že tréninkový objem teprve zvolna narůstá, což přímo souvisí s celkově nižší dobou tréninkové práce, v otázce stravy ještě není nutné se zásadně věnovat časovému aspektu. Ten nastává až mnohem později při nárůstu objemu tréninku na kole, kdy cyklista musí věnovat mnohem více pozornosti tomu, aby přijal vše, co potřebuje, ale zároveň díky časové tísni neovlivnil trénink např. dlouhým trávením. 

Stále proto dominuje pestrost s možností zařazení jídel, jež obsahují více vlákniny či jsou méně energeticky denzitní. Kupříkladu zeleniny si v tomto období můžete dopřávat až nadbytek a to beze strachu, že byste při tréninku pociťovali problémy jako nadýmáni. Stejně tak ovoce, jehož jsou právě v tomto období plné sklady. Věnujte pozornost především tuzemskému ovoci, slívám, jablkům a hruškám. Nejednou bylo zdůrazňováno, že právě plodiny vyskytující se v podnebném pásu, ve kterém daný člověk žije, mají pro jeho organismus největší význam. Této otázce bych se dnes mohl věnovat trochu podrobněji.

Už v padesátých letech si doktor Weston A. Price, americký zubař, který zcestoval velkou část světa, povšiml, že obyvatelstvo, jež se během krátkého časového úseku odklonilo od své původní stravy, která byla v dané oblasti konzumována od nepaměti, vykazovalo horší chrup z četnou kazivostí a celkově horší zdravotní stav než etnika, kterým se podařilo si svoji původní stravu zachovat. Vrátím-li se proto zpět k ovoci, je zřejmé, že obyvatel České republiky bude více těžit z jablka než např. z manga. Často citovaným příkladem je skupina Pima indiánů žijící na území dnešní Arizony. Tito obyvatelé suchého a drsného kraje byli po celá dlouhá staletí zvyklí jíst vláknitou stravu pocházející z tamějších plodin. Jejich trávicí systém se tak v průběhu doby stal velmi efektivní ve využití této nepříliš energeticky denzitní stravy. V okamžiku odklonu od původní stravy s nástupem fastfoodů a veškerých průmyslově zpracovaných potravin reagoval jejich trávicí systém využitím veškerého přijatého jídla, což se mimo jiné projevilo masivními vzestupy glukózy v krvi. Pima indiáni se tak projedli k neslavnému světovému prvenství výskytu diabetu 2. typu. Teprve nesmělé pokusy se snahou o návrat k původní stravě naznačily, v čem byl zakopaný pes.

Největším úskalím veškerých doporučení týkajících se stravy je dle mého názoru tendence k zobecnění. Tento přístup stírá individuální potřeby každého z nás a předpokládá, že všichni potřebujeme stejný poměr živin nebo stejné množství vitamínů, minerálů a antioxidantů. Východiska pro základní určení, kolik toho máme sníst na základě předpokládané pohybové aktivity, stáří, pohlaví, velikosti těla nebo množství svalového hmoty jsou nám relativně známa. Víme, že ve vytrvalostním sportu jako je cyklistika, musí být příjem sacharidů relativně vyšší, než by měl být u normální pohybově neaktivní populace. Přesto jsou mezi jednotlivci významné rozdíly, které vycházejí z odlišného životního stylu, stresové zátěže nebo genetické výbavy. S tím nelze nepočítat.

Problematika toho, jak genetika ovlivňuje naše fungování a co si na základě toho naše tělo žádá, je poměrně složitá. Buďte si však jisti, že se o ni budeme v průběhu doby dozvídat čím dál tím více. I když jsme dnes v podstatě na začátků zkoumání vztahů mezi genomem — kompletní genetickou výbavou jedince, jeho projevem ztělesněným fyziologií organismu a přijatou stravou, přesto je již dnes známo mnoho zajímavých východisek. Kupříkladu jedinci, kteří jsou nositeli jistého variantního genotypu v genu LIPC mají při příjmu do 30% celkového podílu tuku ve stravě tendenci k vyšším hladinám HDL cholesterolu (dobrý cholesterol), ale při vyšším podílu než 30% naopak k nižším hladinám HDL cholesterolu. U nevariantního genotypu, jehož zastoupení v naší populaci je vyšší než 60% je tomu přesně naopak — méně než 30% tuku ve stravě je spojeno s nižšími hladinami HDL cholesterolu a vyšší příjem tuku než 30% je spojen i s vyššími hladinami HDL cholesterolu, který má protektivní účinky vzhledem ke kardiovaskulárním chorobám.

Ne všichni lidé jsou schopni zpracovávat kofein přijatý z kávy nebo čaje stejným způsobem. Kofein je metabolizován především jaterním enzymem CYP1A2. Určité varianty v genu pro tento enzym produkují enzym, který má nižší aktivitu, což se následně projevuje pomalejším odbouráváním kofeinu ale i dalších látek obsažených v léčivech nebo v cigaretovém kouři. Doporučení — lidé s touto variantou genotypu by si měli dát „o jeden šálek kávy méně“, neboť mají v této souvislosti vyšší riziko infarktu myokardu a nebo některých druhů rakoviny.

 

Z uvedených příkladů vyplývá následující: jedinečnost. Stejně jako na světě nejsou dva jedinci, jež by vypadali na 100% stejně, nejsou na světě dva jedinci, jež by měli zcela totožnou „vnitřní biochemickou továrnu“. Nejjednodušším doporučením je naučit se pozorovat a vnímat své tělo a pocity. Kdo je vnímavý a ochoten přemýšlet, je na nejlepší cestě najít si takový stravovací režim, který mu vyhovuje. Z vlastní zkušenosti ale vím, že tato pozorovací schopnost je u celé řady lidí potlačena. Snad je též na vině až chorobná důvěřivost ve „zdravé standardy“. Věřte, že jsou lidé, kteří se cítí skvěle, dají-li si každé ráno misku musli s nízkotučným mlékem nebo jogurtem. Na druhou stranu je i vysoké procento těch, pro něž je tento typ snídaně zcela nevhodný. Není proto od věci si alespoň v základním nasměrování nechat poradit odborníkem.

Text: Miroslav Petr,  Alltraining.cz
Foto: Stockxpert.com

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT