Pošlete nám svůj dotaz
Pošlete nám svůj dotaz

Jméno *

E-mail *

Váš dotaz či zpráva *

Odeslat dotaz

Výživa a dieta chytře VII.: Omega-3 nejsou pouhým hitem

Publikováno | Sdílet:

Výživa a dieta chytře VII.: Omega-3 nejsou pouhým hitem

Na otázku, jaký potravní doplněk si nejvíce považuji, bez vyčkávání odpovídám: „Omega-3 mastné kyseliny“. Proč? Věřte, že důvodů je mnoho.

Vlastnosti tuku ve stravě a jejich specifický účinek se měří dle zastoupení jednotlivých druhů mastných kyselin na molekule glycerolu. Omega-3 patří mezi polynenasycené mastné kyseliny, což znamená, že na svém uhlíkovém řetězci obsahují více dvojných vazeb. Zároveň patří mezi mastné kyseliny esenciální, které si nedokážeme vyrobit a musíme je nutně přijmout stravou. Všichni známe z reklam pojmy EPA a DHA, které zní rozhodně lépe než celé názvy těchto mastných kyselin – eikosapentaenová a docosahexaenová. Základní kyselinou řady omega-3 je však kyselina ALA (alfa-linolenová).

Dlouhou dobu se tvrdilo, že přijme-li jedinec dostatek ALA, která je nejvíce zastoupena v lněném semínku (oleji) a v některých ořeších, pak musí mít i dostatek oněch dvou v poslední době tolik propagovaných – EPA a DHA. Není nic vzdálenějšího pravdě, protože mnohá laboratorní pozorování poukazují na naprostou nerovnováhu mezi těmito mastnými kyselinami (nadbytek ALA a málo EPA a DHA).

 

Přeměna ALA v EPA a posléze v DHA totiž závisí na funkci specifických enzymů tzv. desaturáz, které vyžadují dostatečnou přítomnost magnézia, zinku, vitaminu C či B3. Jejich aktivita může být též ovlivněna resp. narušena přítomností některých genetických faktorů i souběžným příjmem jiných látek. Není potom divu, že u mnohých onemocnění je pozorován naprostý nedostatek EPA a DHA. Příkladem je cukrovka, kde je popisována významně snížená aktivity desaturáz.

Celá dlouhá desetiletí se mluví o významu konzumace rybího masa. Proč? Protože právě tuk z ryb, hlavně pak mořských, obsahuje vysoký podíl EPA a DHA, kterých má strava dnešního člověka proklatě málo. Někdo by mohl namítat, že jako vnitrozemci jsme nikdy neměli přístup k moři a proč by nám tedy měly nyní omega-3 chybět?

Existují však 3 relevatní důvody:

  • Složení tuků masa divoce žijících zvířat se významně odlišuje o vyšlechtěných a domestifikovaných forem. Stejně tak druh krmiva zcela zásadně ovlivňuje složení mastných kyselin masa zvířat. Např. kráva, která se volně pase na mezi má v mase i několikanásobně vyšší obsah CLA (konjugované kyseliny linolové), oblíbeného to doplňku stravy, který se používá na hubnutí. Zde je jeden z dalších a velmi silných argumentů pro bio maso.
  • Největší dietetická změna moderního člověka nastala v době cca před 10 tis. lety s nástupem zemědělské revoluce. Je třeba si uvědomit, že naše geny se od té doby nějak zásadně nezměnily – ke spontánním mutacím jaderné DNA dochází v poměru 0,5% za 1 milión let. Doktor Simopoulos, který se zabývá složením stravy našich předků upozorňuje, že toto tempo nemohlo znamenat žádné výrazné změny v pojetí krátkých 10 tis. let, sotva na úrovni 0,005%. Usuzuje se proto, že náš genetický profil si neseme v relativně nezměněné podobě z dob Paleolitu. Mnoho studií potom pokládá právě složení mastných kyselin a objem antioxidantů ve stravě za základní rozdíl mezi tehdejší a současnou stravou.
  • Současná hysterie v podobě obvinění veškerých živočišných tuků za původce všeho zla znamenala masivní navýšení konzumace rostlinných tuků. Dosud jsem se nezmínil o omega-6 mastných kyselinách, které jsou rovněž esenciální a tudíž potřebné, přítomné ve vysoké míře právě v rostlinných olejích. Ve stravě musí být mezi oběma skupinami rovnováha, neboť jak omega-6, tak omega-3 jsou prekurzory tzv. eikosanoidů. Kyseliny z řady omega-6 silně prozánětlivých a omega-3 antagonistických a protizánětlivých. Příjem tuku ze stravy je proto rozhodující měrou odpovědný za to, které metabolická cesta bude dominovat. Zánět provází obvykle bolest a je až podezřelé, kolik mladých lidí si v dnešní době stěžuje na bolest kloubů či svalů a celkové neprospívání. Četné studie popisují právě nepoměr v nabídce jednotlivých mastných kyselin za příčinu mnohých zdravotních komplikací. Uvádí se, že poměr omega-6 vůči omega-3 mastným kyselinám byl u našich předchůdců 1 až 2:1. Strava dnešního západoevropana pak představuje poměr 25 – 30:1 ve prospěch omega-6!

Výčet pozitiv podávání rybího tuku (omega-3) je nesmírně široký. Zadáte-li si toto heslo do vyhledávače databáze PubMed, zobrazí se téměř 9 tis vědeckých článků, z nichž valná většina pochází s posledního desetiletí. Věnuje-li vědecká komunita nějaké problematice dlouhodobě pozornost, pak se jedná o nejlepší důkaz funkčnosti a prověřenosti. Pravdou je, že rybí tuk si v minulosti zasloužil pozornost vědců teprve díky Eskymákům, kteří mají ve stravě vysoké množství kyselin EPA a DHA a současně netrpí žádnými obvyklými civilizačními chorobami jako je mozková mrtvice, srdeční infarkt nebo diabetes 2. typu.

 

Doplňujte omega-3 mastné kyseliny buď pravidelnou konzumací olejnatých mořských ryb nebo podáváním rybích olejů. Problém odporné rybí chuti a zápachu byl již vyřešen, v současnosti se na trhu objevily nové oleje zcela bez zápachu a velmi příjemné chuti. Druhou možností jsou želatinové tobolky, které jsou však nákladnější.

A otázka dávek? V současné době připravovaná a mnohem přísnější legislativa ohledně tvrzení, která mohou být uvedena na doplňcích stravy (tvrzení schválená ESFA), počítá u EPA a DHA s těmito: a) udržuje normální koncentraci triglyceridů v krvi za podmínky příjmu 2-4g/den, b) udržuje normální krevní tlak za podmínky příjmu 3g/den. I zde je nevýhoda tobolkových forem – v jedné je průměrně pouhých a těžko znatelně účinných 300 – 500 mg EPA a DHA.

Autor: PhDr. Miroslav Petr, PhD., dietolog Alltraining.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT