Jaký byl Alltraining Mallorca Specialized kemp

Publikováno 12.3.11 | Sdílet:

První účastníci jarního kempu na Mallorce právě odjeli ze své dvanáctidenní cyklistické dovolené. Jak si pobyt užili? To již posuďte sami...

Po absolvování cyklistického kempu pořádaného Alltraining.cz v loňském roce, kde vše fungovalo bezchybně a jak bylo slibováno, jsem se v letošním roce rozhodl s kamarádem Pavlem opět vsadit na stejnou kartu. Navíc vše ulehčilo to, že nemusím připlácet za přepravu vlastního kola a mohu si zvolit let, který mi časově vyhovuje, bez ohledu na obsazenost letadla koly. Odpadla taky potřeba včasné rezervace půjčení kufru na kolo a s ním spojený další výdaj.

Vše začalo naprosto idylicky. Po nástupu do letadla v -12 st. na vídeňském letišti a letu s přestupem v Barceloně jsme přistáli na letišti v Palmě, kde panovalo na naše poměry téměř letní slunečné počasí s teplotou okolo +18 st. Slunce nás nabíjelo tak pozitivní energií, že nás nemohl rozhodit ani upadlý výfuk vozidla, které nás vezlo na hotel. Hned po příjezdu jsme se ubytovali letos nově v hotelu Barceló, který nás dost ohromil nejen vybavením, ale i okolím hotelu. Ubytování v apartmánech vypadalo opravdu dobře, stejně tak i vnitřní bazén vč. sauny, přesně jak bylo avizováno v letáku.

Moc jsme toho nevybalili a plni nadšení skoro běželi nafasovat kola Specialized. Mechanik Ivan měl vše nahrubo připravené dle rozměrů, které jsme zaslali dopředu a zbývalo jen namontovat pedály a computery. Ivan pak ještě s každým doladil drobné úpravy po zkušební jízdě. Obdivoval jsem jeho trpělivost, chtěli jsme po něm všichni všechno a nejlépe hned, protože se už každý viděl na švihu. U večeře toho pak bylo tolik, že jsme nevěděli co dřív, a tak jsme do sebe posílali všechno, co šlo, nejvíc ale sladkosti. Věděli jsme, že to bude potřeba a postupně tělo připravovali na každodenní rutinu – rozcvička, snídaně, trénink, masáž nebo Compex, večeře a přednáška.

První tréninkový blok byl po rovinách, člověk si zase připomněl po zimě jízdu ve skupině. Jezdilo se docela svižně, a tak i po rovinách to bylo na úbytku sil po čtyřech dnech docela znát. Navíc dva dny docela dost pršelo a byla taky dost zima, trenér sice na rozcvičce říkal, že pršet nebude, ale my, co sledujeme předpovědi norského námořnictva, jsme věděli své a vzali pláštěnky. Aspoň, že nás náš trenér Vojta ušetřil trápení a na posledních 30 km tréninku zavelel „kolotoč“, a tak jsme byli na hotelu docela rychle. Ondra s Ivanem pak měli plné ruce práce umýt všechna kola a připravit je na následující den. Vypadalo to na dlouhou noc, ale kluci se trochu zmáčkli a všechno dokonale zvládli. Večer pak byla beseda s profíky z Whirlpoolu. Další večer pak s Vencou Ježkem a Petrem Novákem a kamarádka Lucka se tak konečně mohla dozvědět, jak je to s tím sexem před závodem. Kluci vysvětlili, že když to přijde, tak to přijde...

Následoval den volna s lehkým vyjetím a zátěžovými testy s určením AE a AN prahů, abychom prý věděli jakou „kaši“ máme jezdit v kopcích.

Druhý tréninkový blok se odehrál v kopcích. Konečně jsem měl možnost vyzkoušet zapletená karbonová kola Zipp s Powertapem a vše v plné zátěži sledovat na novém Garminu. Bohužel jsem měl na Solleru smůlu a prorazil galusku, naštěstí doprovodné vozidlo bylo poblíž, a tak jsem stihnul dojet skupinu i kafe v Bunyole. Podařilo se objet vše dle plánu, ale protože počasí bylo jako na houpačce, všichni jsme bojovali s rýmou a kašlem. To jediné neuměla, jinak všehoschopná fyzioterapeutka Tereza, odstranit nějakým bolestivým mačkáním tajných bodů na našich tělech, jinak ale všechno všem spravila dokonale a ještě s námi zvládala odjet všechny tréninky.

Po dalším volnějším dni, kdy jsme absolvovali výlet do Palmy, následoval poslední tréninkový blok v kopcích okolo Andratxu. Večer už jsem sotva lezl, i když masér Stanley dělal s mýma nohama, co mohl a v hlavě si přehrával slova známých „ty jedeš na Malorku, jo ty se máš“. Vše vygradovalo v neděli, kdy jsme vyrazili na Formentor, počasí bylo dokonalé jasno +18 st. Navíc před Formentorem 10 km nové silnice. U majáku pak společné focení a rychle vyrazit zpět. Po cca 200 km jsme se všichni vrátili na hotel, totálně unaveni, ale ten den stál opravdu za to. A tak jak se říká konec dobrý, všechno dobré...

Radek Rozmahel

Příznivci cyklistiky,

Náhoda a trocha štěstí mi napomohly zúčastnit se jarního silničního kempu na Mallorce. I když nejsem zarytý silničář, rád bych se s vámi podělil o bezprostřední zážitky a dojmy.

Po krátkém letu jsme dosedli na letiště v Palma de Mallorca. Podle zaslaných instrukcí jsem se ubíral k určenému východu, kde na nás čekal Tomáš Beran, který nás dopravil do hotelu.

Tím že byl přílet v odpoledních hodinách, vše nabralo rychlý spád, poněvadž byla v plánu krátká projížďka na seznámení se zapůjčeným kolem a na vnímání si nastaveného posedu. V rychlosti jsme se zapsali na recepci a cestou na apartmán, který byl vkusně zařízený, pro dvě osoby prostorný, jsme si vyzvedli dárkový balíček. Převlékli se do cyklistického a hurá na kolo. V sedle jsme strávili hodinu a půl, což bylo dostačující a velmi příjemné, protože pěkně hřálo sluníčko.

Hotel byl vybaven saunou, párou, krytým bazénem, malým fitkem a samosebou i jídelnou. Polopenze byla formou švédských stolů různorodá, na své si přišli opravdu všichni. Velmi jsme uvítali možnost nachystání svačiny ze snídaně, kterou jsme vozili s sebou.

Denní režim byl obdobný, ale ne stereotypní. Trenéři, zejmena Vojta Beran nám zpestřovali rozcvičku, vyjížďky byly pečlivě naplánované, s možností doplnit bidon a odstranit drobné závady za pomocí doprovodného vozidla. Nechyběla ani zasloužená pauza na výbornou kávu, v některém z malebných městeček. Ovšem návratem z vyjížďky ještě zdaleka program nekončil. Team All trainingu pro nás připravil rehabilitační procedury, to abychom byli vůbec schopni ráno opět nasednout na kolo J. Ať už se jednalo o vedený strečink, možnost využití fyzioterapie, masáže klasické přes masáž elektrostimulační, to vše prováděli s nadšením.

Večer se konaly besedy, jak jinak než na témata související s cyklistikou. Byly pro mě velkým přínosem. Také nesmím opomenout zátěžový test, který nemilosrdně odhalí, jak na tom vlastně jste, možnost osobní konzultace mého výsledku s Vojtou Beranem jsem velmi rád využil.

S blížícím se koncem pobytu mi proběhla hlavou myšlenka, že se něco musí zvrtnout, poněvadž co se organizace a technického zabezpečení týká vše probíhalo velmi hladce, bez jakýchkoliv komplikací. Ještě jednou zdůrazňuji a oceňuji obrovské odhodlání, ochota a nadšení pro danou věc vyzařovala ze všech členů realizačního týmu. Jsem moc rád, že jsem se mohl zúčastnit, zdokonalit techniku jízdy, zlepšit svou kondiční připravenost, ale také, že jsem poznal fajn lidi.

Petr Novák

Alltrainig racer camp na vlastní kůži (hlavně ale na vlastní nohy)

Sezona se pomalu blíží, první závody už jsou za dveřmi, a tak jsem zůstal věrný svojí tradici a vyrazil do tepla potrénovat, aby první závody nebyly utrpením a bojem o přežití a pořádně jsem si je užil.

Po několika cestách na vlastní pěst jsem se letos rozhodl využít campu svého nového teamu a vyrazil s Alltrainig.cz na Malorku na soustředení. Zázemí campu bylo v hotelu Barcelo, kde jsem při svojí poslední návštěvě tohoto ostrova viděl závodníky stáje Leopard (bratry Schleckovy a mého oblíbence Cancellaru). Nebylo se tedy čeho bát, ubytování i strava naprosto bez problémů, zázemí v hotelu také vynikající. A co nebylo v hotelu nebo bylo pro obyčejného obyvatele české kotliny přiliš, zajistili orgánizátoři campu spolu se svými spolupracovníky.

Co tedy bylo dalšími velikýmy bonusy? Jedním z největších byla možnost použití kol Specialized pro celý camp, před odjezdem pouze stačilo nahlásit svoje požadavky na kolo a v den příjezdu bylo vše připraveno a po dohodě s mechanikem patřičně doladěno. Nemusel jsem si tedy vézt svoje kolo, a bát se o něj, jak přežije transport letadlem. Dalšími výhodami byly dvě masáže a prohlídka fyzioterapeutem v ceně, tréninkové rady Vojty Berana, iontové nápoje na treninky, provedení zátěžového testu a nastavení treninkových zón, možnost vypůjčení několika typů kol a jejich vybavení (Garmin, Cycleops, Zipp, zapletená kola Shimano, Specialized a Mavic). Téměř každý večer pak probíhaly buď přednášky na témata blízká sportu a především cyklistice nebo diskuze s lidmi z cyklistikou velice těsně spjatými (PSK Whirlpool, Václav Ježek a další..)

Ale dost vyjmenovávání všeho, co jsme měli k dispozici a rychle k tomu, jak probíhal trenink. Po příjezdu a nastavení kol jsme absolvovali krátké projetí, abychom si zvykli na kola a taky teplotu, která byla v době našeho příjezdu cca o 20 stupňů vyšší než v ČR. Pak následoval 4 denní blok převážně vytrvalostních treninků v rovinatém a zvlněném terénu, jehož cílem byl trenink vytrvalosti a pro některé účastníky také osvojení si jízdy ve větší skupině. Po tomto bloku následoval den volna, kdy se provedly zátěžové testy, aby se účastníci campu při dalších trenincích mohli pohybovat v optimálním pásmu pro daný typ treninku. Bohužel se trochu pokazilo počasí a následující 3 dny byly poznamenány deštěm a na každém treninku, který probíhal již jeden den v horách a další dny ve zvlněném terénu, se kratší či delší dobu trénovalo v dešti. Proto byl po dvou dnech naplánován opět den volna, který někdo využil k lehkému vyjetí, doplňkovým sportovním či regeneračním aktivitám a nebo úplnému volnu (formu podle známé pravdy nutno po tvrdém treninku vyležet ;) ). Po dnu volna následoval poslední, především však prosluněný treninkový blok se dvěma treninky v horách, jednou krásnou cestou na maják Formentor a pro ty, kteří odjížděli později, pak záverečným lehčím treninkem ve zvlněném terénu.

I přes všechny výkyvy počasí, za deště velmi kluzké malorské silnice se podařilo odtrénovat vše potřebné. Na campu se sešla velmi dobrá parta lidí a pokud by to bylo jen na mě, tak bych jel klidně letos ještě jednou. A možná i dvakrát :)

Jakub Koška

... Pro mě měly ohromný přínos večerní besedy o cyklistice. Na těchto besedách jsem se dozvěděl hodně důležitých informací, které mi určitě pomohou ve sportovní přípravě. Věděl jsem, že strava je pro sportovce velice důležitá, ale na besedách jsem získal konkrétní informace o tom, jak se stravovat před sezonou, jak se stravovat před závodem apod. Také jsem se dozvěděl, jak by měla vypadat příprava před závodem v den startu. Jak je někdy méně vlastně více, jak se prostě dokonale připravit na to, aby člověk co nejlépe prodal při závodě to, co pracně natrénoval. Pochopil jsem také, že je velice důležité namáhané tělo dobře protáhnout a kvalitně zregenerovat.

Já jsem od dětství dělal vrcholově rychlostní kanoistiku a účastnil jsem se spousty tréninkových kempů, ale nikdy jsem se nedozvěděl tolik důležitých a cenných informací, jako jsem se dozvěděl s Alltraining. Toto pro mě bylo úplné unikum. V této chvíli se cítím nejvíc jistý za celou moji sportovní kariéru v tom, jak bych měl přistupovat ke sportu a k tréninku. Za to bych chtěl poděkovat Alltraining. Moc jsem si užil besedy s Profesionálním klubem Psk Whirpool a Václavem Ježkem, který se s námi podělili o to, jaké to je být profesionální cyklista u nás.

Eva Kratochvílová

... Neděle je ve znamení nejdelšího tréninku na Formentor. Vyjíždíme obě skupiny společně, cesta probíhá rychle ani nemusím střídat, pod kopcem se natahujeme jako korálky, každý máme své tepové pásma někde jinde. Na vrcholku uděláme společné foto a jede se zpátky. Poslední večer jsem všichni unavení, ale společně zakončíme úspěšný kemp. Využila jsem na kempu masáže, compex, fyzioterapii.

Chci poděkovat všem účastníkům za parádní náladu na tréninku i po něm. Taky jmenovitě Vojtovi Beranovi za parádní trénink, Terezce Trefné její skvělá nálada, byla pro nás všechny k prospěchu, i když nás na fyzioterapii pěkně mučila. Pak Jakubovi Staňkovi za masáže a vedení naší skupiny. Ivanovi Šípalovi, který se staral o naše kola. Dále Tomášovi Beranovi, Ondřeji Koblihovi. Těším se na další kemp!