Pošlete nám svůj dotaz
Pošlete nám svůj dotaz

Jméno *

E-mail *

Tel

Váš dotaz či zpráva *

Odeslat dotaz

NADHOZENÍ KOLA A PŘESKOK BUNNY HOP

Publikováno | Sdílet:

Kořen, kámen, strouha, díra, strom, obrubník, retardér… Jakákoli nečekaná překážka vyžaduje pozornost a rychlou reakci jezdce. Umět na kole něco přeskočit či jen nadzvednout přední a zadní kolo je při překonávání překážek nezbytnou dovedností, díky které předejdeme možnému defektu. V terénu na nás čeká velká spousta překážek, které se nedají zvládnout jen zvednutím přední vidlice. Je tedy nutné osvojit si techniku nadhození předního a zadního kola. Existují dva způsoby, jak dostat přední kolo do vzduchu. To, jak vše správně provést, si řekneme v dnešním díle naší Alltraining Cycling Academy.

Umět na kole něco přeskočit či jen nadzvednout přední a zadní kolo je při překonávání překážek nezbytnou dovedností, díky které předejdeme možnému defektu. Existují dva způsoby, jak dostat přední kolo do vzduchu. Méně účinné je nadzvednutí kola pouze tahem rukou vzhůru. Tato technika je vhodná jen při překonávání malých nízkých překážek, neboť pod váhou trupu se nám nepodaří přední kolo zvednout příliš vysoko. Mnohem účinnější je tah celým trupem dozadu, kdy se ruce stanou prodloužením těla a odlehčením přední části a propnutím dolních končetin vpřed zvedneme kolo mnohem výše.

Pokud chceme překážku překonat tak, že nadhodíme přední kolo, je nutné okamžitě povolit nohy v kolenou, abychom překážku překonali i kolem zadním.

 

Nadhození zadního kola

Ve chvíli, kdy se přední kolo dotkne země, bychom měli odlepit od země také zadní kolo. Pokud se tak při překonání překážky nestane, může se zadní kol poškodit. Při tomto manévru je důležité zpevnit paže a rozhodně nepoužívat přední brzdu. Tělem se přesuneme nad řídítka a tahem za nášlapné pedály se pokusíme zvednout celé zadní kolo. Můžeme si pomoct i mírným podebráním pedálů tak, že chodidla sklopíme špičkou dolů. Tady je nutné se doslova rozepřít mezi řídítka a pedály a nohama je významně podebrat. Při trénování tohoto prvku je stále třeba se dívat spíše před sebe, abychom neztratili balanc.

Překážku (například klacek, kládu, strouhu, díru či koleje) můžeme ve vysoké rychlosti také přeskočit. V tom případě máme před odrazem napnuté paže a vodorovně nastavené kliky s připravenýma napnutýma nohama. Váha jezdce je uprostřed a od povrchu se odrazíme předním i zadním kolem tím, že ruce i nohy přitáhneme současně. Tento způsob je nejrychlejší, musíme mít ovšem dostatečnou rychlost a dívat se stále dopředu ve směru jízdy.

Pokud je překážka vysoká, můžou pokročilejší bikeři zvolit elegantnější a také náročnější skok, tzv. bunny hop. Při něm postupně nadhodíme přední a pak zadní kolo. Nejprve tahem celým tělem zvedáme přední kolo do výšky a ve chvíli, kdy je nejvýše, se tělem přesuneme k řídítkům a zároveň podebereme pedály. Po správném provedení tohoto skoku by měly obě kola dopadnout na zem zároveň.

Pro nácvik bunny hopu je potřeba propojit nadhození předního a zadního kola tak, že si na zem položíme například cyklistickou láhev a postupně nadhazujeme přední a zadní kolo. Čím častěji to budeme hned za sebou zkoušet, tím rychleji se k výskoku dopracujeme.

Přejezd pásu nepravidelných překážek

Při projíždění delšího úseku více či méně pravidelných překážek je zcela zásadní nájezdová rychlost. Tu volíme s ohledem na délku a náročnost cesty. Při absolvování dané nerovnosti musíme počítat i s možností, že kvůli výšce překážek nebude možné v průběhu jízdy šlapat a jezdec si tak musí vystačit se setrvačností. Rychlost pohybu tak jezdec musí udržovat precizní prací s těžištěm. Už při nájezdu směřuje pohled spíše k samotnému konci technického úseku. Včasným zahájením nájezdového manévru, kdy jezdec srovná přední kolo a celkově směr pohybu kolmo na příčný směr překážek. Nejdůležitější je plynule překonat první nerovnosti, do kterých by mohlo kolo prudce narazit, a tím bychom mohli přijít o značnou část získané rychlosti. Proto je důležité aktivně zvednout přední kolo a tlačit kolo před sebe tak, aby přední kolo nepřicházelo do „plného“ kontaktu s překážkami. Těžiště pak zůstává spíše nad zadním kolem. Kolena i lokty aktivně tlumí veškeré rázy. Nezapomínáme ani na zadní kolo, které při překonání překážek nadlehčujeme tím, že přesuneme těžiště dopředu.

Podobný princip platí i u několika překážek za sebou. Nejdůležitější je plynule překonat první kládu, jež by jezdce připravila o značnou část rychlosti hned v úvodu. Proto je zcela stěžejní stoprocentně načasovat zvednutí předního kola a následně odlehčit zadní kolo. To probíhá dynamickým zdvihnutím těžiště šikmo vzhůru nebo při vyšší úrovni ovládání aktivním zakopnutím nohou, čímž dojde k nadzdvihnutí zadního kola. Poté se už jen snažíme celý proces rytmicky opakovat a plynulým přejížděním udržovat setrvačnost. Jezdec musí dát pozor zejména na to, aby se nedostával těžištěm moc dopředu před řídítka, čímž by riskoval pád.

Skok na lavici (paletu)

Ještě před samotným výskokem na překážku musí každý jezdec vyhodnotit rozvor svého kola, aby včas zjistil, že se na překážku vejde a přední kolo nezapadne za daný objekt. Při nácviku na paletě se zmíněného nemusíme obávat. Už při nájezdu hraje klíčovou roli výchozí rychlost. Nesmí být příliš vysoká, aby nenarušila plynulost, ale zároveň nesmí být příliš nízká, aby dostatečná setrvačnost vystačila až na překonání objektu. V dostatečné vzdálenosti před překážkou se jezdec postaví do pedálu v „pohotovostní“ pozici a očima sleduje vrchol překážky. Kolena a lokty jsou mírně pokrčené a těžiště uprostřed kola. Ve správný moment aktivním trhnutím za řídítka a tlakem do pedálů zvedáme přední kolo a tlačíme bicykl před sebe tak, abychom přední kolo dostali co nejvýše na překážku. Jakmile dojde ke kontaktu předního kola s podložkou, posunujeme těžiště celého těla vpřed a tím nadlehčujeme zadní kolo, jež má díky tomu dostatečný prostor dostat se na překážku. Při dokončeném výstupu ovšem zůstává těžiště pro všechny případy nad zadním kolem, abychom byli případně připraveni sjet z překážky dolů, kdy se musí těžiště dostat zpět za sedlo.

Protože se z vás už stávají dobří bikeři, ukážeme si, jak na kole držet rovnováhu. Tuto techniku využijete jak na obtížných lesních stezkách, tak při běžné jízdě, když se budete chtít na kole třeba napít, najíst, obléknout či dát signál. Jak na to, se dozvíte v příštím díle.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT