Proč by měl sportovec věnovat stravě zvýšenou pozornost
Publikováno | Sdílet: 
Mnoho lidí si klade otázku, co je ve vhodné jíst a v jakém množství. Možná by stálo za to uvést, že neexistuje univerzální přístup, žádný magický způsob, kterým bychom všichni dali svému tělo přesně to, co potřebuje. Proto hned v úvodu nabádám, držte se dále od doporučení těch autorů a odborníků, kteří se dogmaticky drží svého systému, který dále prezentují jako jediný správný.
Takový přístup zcela zákonitě naznačuje zásadní omezenost vidět věci v komplexních souvislostech. V sérii článků, které budou postupně uveřejňovány na tomto webu, se budeme detailněji věnovat některým východiskům, které jsou v otázce stravy pro sportovce důležité.
U sportovce a člověka fyzicky velmi aktivního je bez jakýchkoli pochybností vyšší energetický výdej a celková zátěž na organismus, což sebou nese celou řadu specifických požadavků na kvantitu a kvalitu stravy. Tím je rozuměno množství a podíl zastoupení sacharidů, bílkovin a tuků, dále vitamínů, minerálů a dalších bioaktivních látek a v neposlední řadě tekutin. Každá jednotlivá sportovní aktivita a dokonce i rozdílné cíle pro daná období přípravy mohou znamenat i jiné požadavky na příjem stravy. Pojďme si na následujících řádcích projít nejdůležitější body, jež zásadním způsobem vymezují předpoklady vhodné stravy sportovce.
Vysoký energetický výdej
Sportovec má vyšší energetický výdej, než jedinec z normální populace. Každá fyzická aktivita navyšuje energetický obrat, je spalováno více kalorií. Sportovec má obvykle i vyšší tzv. bazální metabolismus (množství spotřebované energie odpovídající setrvalému klidovému stavu), který velmi úzce souvisí s aktivní tělesnou hmotností. Jinými slovy, s minimálním podílem tukové hmoty a dostatkem svalstva je určitě i vyšší bazální metabolismus.
Energetický výdej souvisí s celou řadou významných či méně významných faktorů. Mezi nejvýznamnější z nich patří věk, neboť s rostoucím věkem klesá bazální metabolismus a s ním i celkový energetický výdej. Muži mají vyšší bazální metabolismus než ženy, stejně tak jako větší jedinci versus ti menší. Hodnota bazálního metabolismu je nižší u lidí s utlumenou funkcí štítné žlázy tzv. hypotyreózou, naopak při onemocněních provázených zvýšenou teplotou jako je chřipka, je bazální metabolismus významně zvýšen. Extrémní podmínky navyšují bazální metabolismus (při tropických letních teplotách stejně jako chladném zimním počasí). V neposlední řadě, příjem specifických látek jako je např. kofein a další metylxantiny zvyšuje bazální metabolismus, který je zvýšen i při kouření. Uvádí se, že u silného kuřáka to může být o 10% a více. Proto se nezřídka stává, že po skončení dlouhodobé závislosti na cigaretách přibere bývalý kuřák v krátkém čase na hmotnosti.
 |
 |
 |
Ztráty vitamínů
Fyzická aktivita signifikantně zvyšuje poptávku po vitamínech. Energie se uvolňuje v biochemických procesech díky rozpadu chemických vazeb jednotlivých látek. Přeměny látek jedna v druhou nastávají z velké části díky enzymům, jež vyžadují ke své činnosti právě vitamíny, enzymům slouží jako tzv. kofaktory. Jen chod Krebsova cyklu - stěžejního biochemického procesu, při němž v organismu vzniká energie, je závislý na vitamínu B1, B2, B3, B5!
Čím více energie organismus produkuje, tím markantnější je i uvolňování volných radikálů. Každý organismus má svou antioxidační kapacitu tzn. účinný systém, prostřednictvím kterého se dokáže těmto vysoce reaktivním látkám bránit. Na druhou stranu se jedná o adaptační mechanismus, což znamená, že se po určité době pravidelné fyzické aktivity, organismus dokáže se záplavou volných radikálů lépe vyrovnat. K tomu ovšem potřebuje antioxidační podporu zvenčí, opět se v tomto případě jedná zejména o vitamíny.
Existuje celá řada důvodů, proč v případě sportovce dochází ke zvýšené spotřebě vitamínů, ale touto problematikou se budeme postupně zaobírat později. Uvedu jen několik příkladů: Metylační procesy souvisí s tvorbou kreatinu, jejich dynamika však může zůstat zachována jen při dostatečném přísunů kyseliny listové a vitaminu B12. Vysoká stresová zátěž při intenzivní fyzické činnosti, která je provázaná uvolněním hlavního stresového hormonu - kortizolu, klade vyšší nároky na příjem vitamínů B, C, ale i minerální látky a specifické aminokyseliny. Syntéza steroidních hormonů, mezi nimi i silně anabolického testosteronu, se u mnohých jedinců s vyčerpanou stresovou osou značně zlepšila po vysokých dávkách vitamínu C.
Ztráty minerálů
Stejně jako je tomu u vitamínů, i minerály jsou potřebné pro správné fungování enzymů. Například Krebsův cyklus by nefungoval bez magnézia a manganu. Když už je řeč o magnéziu, samotné se účastní asi 350 enzymatických reakcí. Není náhodou, že se jedná o jeden z nejvíce nedostatkových minerálů člověka dnešní doby. U fyzicky aktivních jedinců je jeho nedostatek ještě mnohem častější. Málo zinku, dalšího velmi nedostatkového minerálu, se projeví mimo jiné potlačením tvorby steroidních hormonů, které jsou z hlediska navození anabolického stavu stěžejní.
Výčet toho, kde všude se minerály uplatňují by mohl pokračovat do nekonečna, přes fyziologii svalového stahu, acidobazickou rovnováhu, tvorbu kostí či srážení krve. Při nadměrném pocení dochází i ke značným ztrátám minerálů, což už je jeden z hlavních důvodů, proč by měly být u sportovce doplňovány. V příštích článcích si řekneme jaké minerály, kolik, kdy a v jakých kombinacích doplňovat.
Korekce specifickými látkami
Mnohé přírodní extrakty z bylin a rostlin, plodů či živočichů obsahují velmi specifické látky, které mohou pomoci zlepšení zdravotního stavu jedince a tím i potencovat jeho výkonnost. Některé účinky zůstávají zcela nepopsány a podpořeny jen zkušenostmi přírodního léčitelství, účinky jiných jsou velmi dobře dokumentovány ve vědecké literatuře. Celá řada přírodních látek podporuje hormonální funkce a při správném užití vyrovnává hormonální regulace. Jiné stimulují antioxidační kapacitu organismu nebo třeba působí na mozkové neurotransmitery a zlepšují spánek.
Nepochybuji o tom, že čím více se člověk nalézá v pomyslné nerovnováze, tím větší pozornost by měla být upírána kvalitě jeho stravy. Touto nerovnováhou mohou být častá chřipková onemocnění, nadměrná únava, nespavost, neracionální stagnace výkonu, zkrátka cokoliv, co indikuje, že něco není v pořádku. Kvalitní strava nemusí problém zcela vyřešit, je to však první krok, kterým se často dosáhnou zázraky.
Mnohokrát jsem již z úst doktorů slyšel, že základem správné léčby je určení diagnózy. Nic není pravdivějšího než toto tvrzení, poněvadž není možné léčit, když vlastně pořádně nevíte co. I výživová intervence ať již u sportovce, tak i u normálního člověka, podléhá diagnostice. Hned v dalším článku si o ni něco řekneme.
Autor: PhDr. Miroslav Petr, Phd.
