Rozloučení se sezonou na bájném Řípu
Publikováno | Sdílet: 
V sobotu 3. 11. Bylo ráno před tréninkovým centrem rušno. Sešla se zde skvělá parta, která se vyrazila rozloučit s letošní sezónou na bájný Říp. Tam se nás sešlo rekordních 41 účastníků, kteří si užili nakonec nejen pěkný sportovní zážitek, ale i listopadové hřejivé slunečné paprsky. Jak si užil loučení se seönou Ivan a Richard?
Ivan konečně viděl Říp
A je to tady . Je sobota 3. listopadu 8.45h a před sídlem Alltrainingu se začínají sjíždět cyklisté a cyklistky z celého okolí. Část tvoří členové Alltrainingu jak závodního, tak i hobby týmu a druhá velmi početná skupina jsou cyklisté jiných oddílů a hobíci. Celkem se nás schází něco přes 40 z toho dvě ženy, které se odvážně zařazují do balíku. Vojta všem připravil startovní číslo i s popisem trasy – to kdyby se někdo ztratil.
Na pořadu dne je již třetí ročník vyjíždky na bájnou horu Říp, která je pro nás jakýmsi ukončením sezóny. Proč právě na Říp? Pravděpodobně pro spojení s praotcem Čechem, který je zároveň prvním historicky doloženým cyklistou na našem území. Bohužel, ale také prvním, komu kolo ukradli. Jak praví Kronika česká Václava Hájka z Libočan, praotec Čech „přišel o_kolo!? roku 644.
Usedáme na kola plni očekávání, jak to letos dopadne. Vloni byla na většině cesty mlha, takže horu Říp jsme vlastně vůbec neviděli. Prostě jsme pořád jeli a najednou nás do čela praštilo stoupání na vrchol.
Dneska to mělo být jinak. Viditelnost výrazně lepší, jen ve vzduchu visí voda, tak se můžeme jen modlit aby nám to počasí vydrželo.
 |
 |
 |
A jedem. Z Bohnic sjíždíme k Vltavě a podél ní se vydáváme na první část, která nás dovede do Kralup nad Vltavou. Až do Řeže je to v pohodě, široké cesty, místy i asfalt. Pak přichází na řadu úsek technicky náročnější, avšak o to hezčí. Jedeme po úzké pěšině, která se místy nebezpečně přibližuje k nechráněnému okraji. Pro ty, co nevědí o co jde – na této straně Vltavy je břeh tvořen zdí cca 3m vysokou a v některých místech je šíře cesty jen asi půl metru od její hrany. Pokud to nevyjde, máte šanci na elegantní skok přímo do vody, což se podle vyprávění občas někomu i povede. Jen nevím, jak se pak leze nahoru.
Úsekem jsme projeli beze ztrát a v plném počtu přijíždíme do Kralup. Tady přejíždíme na druhou stranu řeky a pokračujeme přes Nelahozeves na Ouholice a dále nabíráme směr na Říp. Ještě máme v paměti loňský přejezd přes rozblácené pole na Jeviněves a následné příjemné uvítání od místního vinaře, který nám půjčil vapku na umytí kol a než jsme je umyli, tak přispěchal i s ochutnávkou vína. Letos byla cesta o poznání lepší a bláta minimum. Přijíždím k vinařství, kde se všichni opět sjedeme do skupiny a co nevidím. Náš známý stojí na štaflích a opravuje bránu. Jak nás uviděl, tak hned nabízí ochutnávku jeho čerstvého burčáku. To se nedalo odmítnout. Po této milé přestávce vyrážíme k cíli naší cesty. Už se to blíží. A najednou po průjezdu vesnicí je tu „ON“. Majestátný Říp v celé své kráse. Tak letos ho i vidíme. Krátkou oklikou ho objíždíme a začínáme stoupat nahoru. Kdo tu jednou byl, ví, že to není jen tak nějaká procházka. V některých úsecích je stoupání okolo 15%. Podklad tvoří kluzké kameny a na nich je mokré listí. Není proto divu, že si někteří museli „vystoupit“ a kus jít „po svých“.
Nakonec jsme všichni nahoře za potlesku přihlížejících turistů – pěšáků. Po krátkém občerstvení děláme společné foto a vydáváme se na cestů dolů. Jde to líp než nahoru, ale je potřeba dávat pozor, protože to fakt klouže. Dole se řadíme do skupiny a pokračujeme, tentokrát po silnici, zpět na Kralupy. Utíká to rychleji, než v terénu. Ti, co toho mají už dost, se mohou schovat do závětří za trénovanější spolujezdce. Před Kralupy se připojujeme zpět na cestu po které jsme přijeli. Teď už každý ví, že budeme brzy na konci. Dokonce se na nás usmálo Sluníčko. Opět oblíbený „singlík“ po zdi nad Vltavou a od Řeže opět již na pohodu po širších cestách. Na závěr stoupání do Bohnic po úzké, prudké stezce a máme to za sebou.
 |
 |
 |
Takže letos se to opravdu podařilo. Se vším všudy. Dobré počasí, žádné defekty ani pády, burčák, panoramata, hora Říp.
Takže zase za rok na již čtvrtém pokračování
Ivan Šípal
Jak jsem zakončoval letošní cyklistickou sezonu aneb moje první akce s Alltraining.cz
Letos těch zakončení sezony bylo hned několik. Nejdřív v říjnu závěrečná vyjížďka se silničáři z Prahy – Stodůlek, pak jsem si myslel, že bikovou sezonu jsem zakončil na technickým campu s Tomášem Trunschkou, ale nakonec to bylo ještě hodně pestřejší. V seriálu Kolo pro život jsem ve Finálové hře nějak dobře natipoval časy a vyhrál cenu, kterou věnoval Alltraining.cz – poukaz na cyklistický camp Alltraining.cz na Mallorku 2013. A když mi kamarádi řekli, že pojedou na závěrečnou vyjížďku Alltraining.cz na Říp, řekl jsem si, že by fakt bylo dobrý poznat ty lidi, s nimiž pojedu na Mallorku.
Tak jsem v sobotu ráno naposledy mrknul na Aladina, abych viděl, jak se vhodně obléci a na 9 hodin jsem byl v Bohnicích u Alltrainingu. Vojta Beran s týmem už na nás čekal, fásnuli jsme číslo, fousy, gelík a lepivku, dobře se oblékli a v 9:30 byli připraveni vyrazit. Těsně před odjezdem dorazil můj dobrý kamarád z našeho týmu Černých koní – Tomáš Mastík – a hned jsme v balíku více jak 20 cyklistů vyrazili. V Klecanech na nás už čekala další velká grupa cyklistů z týmu Dexter v čele s dalším kamarádem Honzou Jírů. A pak jsme frčeli do Kralup. Nikdo na tom singlíku do Vltavy nespadl, takže pohoda. V Kralupech jsme nabrali další bikery a pokračovali k Řípu.
Všichni nedočkavě vyhlíželi jeden takový fajnový úsek – bahenní cestu přes pole. Nezklamala. Byli i borci, co měli tolik bláta na pláštích, že jim to až drhlo. Ale – co tě nezabije, to tě posílí! Na konci pole někdo požádal pána z prvního domku, jestli by si nemohl hadicí omýt nános bláta. Pan domácí byl naprosto úžasný a ukázalo se, že je to vinař a hned donesl burčák na košt (roudnicko je přece jen později než jižní Morava). Byl skvělý a za chvíli jsme pokračovali. Cesta rychle ubíhala a už jsme byli na úpatí Řípu.
 |
 |
 |
Cesta nahoru pokrytá mokrým spadaným listím byla docela technicky náročná, někteří borci to vyjeli celé, někdo (jako já) má těch nejprudších 50 metrů jako výzvu na příští ročník. Nahoře bufet, česnečka, štrúdl, čaje, no prostě podle chuti každého soudruha (jak říká klasik).
Na Řípu bylo pěkně, ale časem začala být sportovcům bez vrstev sádla zima, a tak Vojta zavelel k odjezdu. V balíku jsme doletěli po silnici do Kralup a singlem podél Vltavy pokračovali ku Praze. Opět nikdo nezkusil koupel ve Vltavě a za chvíli jsme byli v Klecanech, kde jsme se rozloučili s Dexter týmem a už jen kousek nás dělil od závěrečného stoupání od psího útulku do Bohnic. Všichni to v pohodě dali, dojeli k Alltrainingu a byl konec. Alespoň pro letošek. Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu (no fakt jsme nezmokli!)
Výborně strávený den, poznal jsem hned několik lidí, kteří se mnou pojedou jako účastníci campu na Mallorku, prostě pohoda. Pokec s kamarády, dobrý počasí, jen doma odbahnit kolo a oblečení (a ne jako můj kamarád Tonda, který po jednom blátivém říjnovém závodě odbahňoval oblečení své a své partnerky ve vaně tak důkladně, že ucpal odpad). To asi nehrozí, tolik bláta zas nebylo.
Tak všem spoustu krásných kilometrů v další sezoně 2013!
Ríša Havlík
KOMPLETNÍ REPORTÁŽ NAJDETE V NAŠÍ FOTOGALERII
