MTB and Road camp na Horské Kvildě pohledem Honzy, Jirky a Martina

Publikováno 10.9.12 | Sdílet:

Letní kemp, kde jsme prvně spojili trénink jak na silničním, tak i na horském kole v samém centru Šumavy krásné přírodě máme úspěšně za sebou. Na kempu všichni účastníci nejen pořádně potrápili fyzičku, ale taky se naučili spoustu nových fíglů a užili spoustu legrace.

Kemp na Horské Kvildě pohledem Honzy

MTB and Road camp na Horské Kvildě, to zní dobře, navíc Vám zapůjčí karbonovou silňičku, Proč to nezkusit, navíc na silničním kole jsem od střední neseděl. Ok, tak pojedu, i když tam asi nikoho znát nebudu. Ubytování v penzionu Romana Krezigra st. bylo pěkné, pro cyklisty jako stvořené.

První den byl zátěžový test, aby nás mohli rozřadit do skupin dle výkonnosti, to té následovala zkušební 30km vyjížďka ve skupině. Patřil mezi „borce“ co nikdy ve skupině nikdy nejela, takže nás naučili základní signály a systém střídání.

Další dny už to šlo jako na drátku: rozcvička – snídaně – 3h kolo(MTB nebo silnička) – lehký oběd – 2h kolo (silnička nebo MTB) – večeře – přednáška – a spát .

Za pět dní toho moc natrénovat nemůžete, to je jasný, ale určitě to byla zajímavá zkušenost a hlavně z přednášek jsem jsi odnesl některé důležité poznatky. Určitě doporučuji!

Hofik (Six Monkeys)

Jirka si užil svůj druhý kemp s Alltraining.cz a pojede opět zas!

Mně se na campu líbilo. Bylo hezky. Svítilo sluníčko, teplota kolem 22 stupňů, ideální podmínky pro silniční cyklistiku, kterou mám rád, a kterou vždy preferuji před MTB. Jezdili jsme si po okolních, velmi hezkých silnicích, řidiči se k naší skupině chovali vesměs ohleduplně, bylo nám krásně.

Ověřil jsem si, že 5 měsíců téměř poctivého tréningu na dosažení výkonnostní úrovně většiny ostatních sice nestačí, ale dobře. Alespoň mám nemalou motivaci pokračovat a vytrvat. Rozhodně to nemohu takto nechat, Takže má Vojta klienta jistého. Ještě štěstí, že mi na začátku nesliboval rychlé pokroky, i když jsem je vyžadoval.

Nic ovšem netrvá věčně. I slunce zašlo a počasí se zásadně změnilo. Zima, 8 stupňů, déšť, do toho občasný poryv větru. Klasika říká "Ani psa, by člověk ven nevyhnal". Ne tak pan Beran, vrchní trenér, své svěřence. Vyhnal nás a ani se nemusel nijak zvlášť snažit. Jsme tu všichni dobrovolně, přece. A závodí se také v každém počasí. Nikdo ani moc neprotestoval.

Já osobně, obvykle v takovémto počasí netrénuji. Prostě se mi nechce. Nicméně má to své kouzlo. Nakonec musím říct, že se mi líbilo i tohle. Cyklista nesmí být žádný srab a když si člověk jednou zkusí, že to jde, nemá problém to příště zopakovat.

Díky této zkušenosti, se nyní již nebudu nešťastně dívat na zamračenou oblohu hrozící deštěm, větrem a zimou, ale prostě se obléknu a půjdu trénovat. Pořád lepší trochu zmoknout než trčet doma a zoufat si nad nepřízní vyšších sil.

Na MTB se mi také nechtělo. Drncá to, nejede to, žádná elegance silnice, ale jen dřina a dřina. Z kopce se bojím, že na mně nečekaně vybafne hrozná díra, balvan, kořen, potok, či nějaké ošklivé zvíře. Nejsem žádným příznivcem MTB a rychlých sjezdů. Ale .... Ano, zase ono ALE. Když se člověk naučí co a jak, má to své kouzlo. A to jsem se, a myslím, že i ostatní začátečníci, naučil.

Projížďku na horském kole si již nyní nebudu odpírat a vezmu na milost i zaryté bikery. Jsou sice občas špinaví, ale za to, jak rychle jsou schopni sjet i neznámý terén jim patří můj obdiv. Do kopce je to v pohodě.

Tam nemám zásadní problém. Ale z kopce mi vždycky ujedou. A o dost. No nic. Tohle se prostě učit nebudu. Člověk, a ani cyklista, nemůže chtít umět všechno. I když ....., někteří to tady umí. Ještě se zamyslím.

Posed je velmi důležitá věc. Hned druhý den po první vyjížďce na MTB mně začala intenzivně bolet záda v bederní oblasti. Divné. Nikdy mne ze silnice záda nebolí a vůbec na tyto problémy netrpím. Tereza mne ochotně napravila.

Chvilku to bylo lepší, ne o moc a po další vyjížďce znovu. Na přednášce jsem se pak dozvěděl, že problém je typický pro chybně nastavený posed. Řídítka příliš vpředu. To klidně může být. Své horské kolo používám výjimečně, na krátké trasy.

Časovky na závěr se mi líbily. Mám rád soutěž a je fajn, že se Vojta snaží tréning a vyjížďky takto zpestřit. Příště pojedu zase. Bylo to prima. Díky všem z týmu.

Jirka

Martin si užil kemp naplno!

Zkusím se v pár řádkách podělit o dojmy z kempu na Horské Kvildě, i když nejsem žádný spisovatel. Začnu ubytováním, které se nám moc líbilo, kuchyň též byla na velmi vysoké úrovni a protože toho jako cykloturisti projezdíme za sezónu dost a navíc jsme z branže, tak si troufnu tvrdit, že tomuhle rozumíme.

K samotnému fungování Alltrainingu nemůžu napsat nic špatného, organizace z pohledu účastníka se mi zdála v pořádku a přehledná. Tréninky pro mě byly zábavné a motivující, ale maličko mi to pak pokazila moje nedostačující výbava oděvů do nepříznivého počasí. Bál jsem se, že nebudu stíhat dávky, ale nakonec mi seděli. Možnost vyzkoušení top modelů kol byla úžasná a byl jsem z nich nadšený. Taky zapůjčená silnička se mi líbila a mám v plánu si ji příští rok pořídit.

V tuhle chvíli mne nic dalšího asi nenapadne. Je mi jasný, že potřebujete spíše případné negativa, abyste měli co vylepšovat, ale takové pocity z kempu nemám. A týden pod vedením partičky Alltraining.cz se nám líbil. Štepán, Láďa, Terka, Fery, Aneta i Vojta byli skvělý. jejich rady byly k věci, užitku a za to jim patří velký dík.