Šťasný výherce finálové hry Martin Čížek si užíval Mallorku s Alltraining.cz naplno!

Publikováno 26.3.14 | Sdílet:

Nenechávejte štěstí osudu a tipujte, tak přesně jako Martin Čížek. Ten si svojí pílí vysloužil ve finálové hře seriálu Kolo pro život úžasnou výhru v podobě tréninkového kempu na Mallorce s Alltraining.cz s kompletním zajištěním od A až do Z. Mohl tak deset dní trénovat jako profesionál a připravit se tak opět na nový ročník seriálu. Jak prožil svých deset dnů tréninkového kempu?

Když jsem loni v říjnu v tipovací soutěži Kola pro život vyhrál 20tisícový poukaz na služby Alltrainingu za 5. nejbližší odhad, ještě jsem nevěděl, jak s výhrou naložím. Tipovací otázka tenkrát zněla, jakého celkového součtu časů dosáhnou všichni závodníci na “Béčkových” trasách závodů v celé sezoně KPŽ.

Výhodou bylo, že za každý absolvovaný závod měl soutěžící jeden platný hlas a ty bylo potřeba odeslat nejpozději den před posledním závodem v Odrách. Čili ve výsledku bylo nutné v podstatě jen sečíst uskutečněné závody a posléze co nejlépe zanalyzovat a vytipovat celkový čas v závěrečném podniku KPŽ. Dal jsem si s tím pěknou práci a vyplatilo se.

Hlavní výhru Škodu Rapid jsem sice jen těsně nezískal (viz článek KPŽ: ZDE), nicméně právě poukaz od firmy Alltraining nyní hodnotím téměř srovnatelně. Rozhodl jsem se ho totiž využít na jejich tréninkové soustředění na Mallorce, kam jsem zavítal se svým kámošem Pavlem Hnykem. Ty zážitky a nové zkušenosti, to už mi nikdo nevezme!

 Na Mallorce bylo o nás postaráno pod vedením hlavního bosse Alltrainingu – Vojty Berana – naprosto nevídaným profesionálním způsobem. Jediné, co bylo potřeba kromě letenky řešit, co si na sebe ten který den na trénink obléknu a jestli se do mě na snídani či večeři vejde ještě 3., 4. či případný 5. talíř jídla a co si na něj všechno naložím :-D

V ceně zájezdu byl tedy nejen 4hvězdičkový hotel (Iberostar Royal Cristina 10 km jižně od hl. města Palmy), kvalitní stravování ve formě švédských stolů, ale i zapůjčení a každodenní servis vymazleného silničního kola na celých 10 dní, doprovodné vozidlo, masáže, večerní besedy a pochopitelně společný trénink pod vedením trenérů. Zkrátka a dobře personál Alltrainingu čítající 3 trenéry, 2 fyzioterapeutky a 1 servisáka se nám velmi ochotně věnoval.

Na soustředění se nás sjelo dohromady 35 cyklistických nadšenců. Hned první den si nás Vojta na základě zátěžových testů rozřadil do 3 výkonnostních skupin.

Už při nich byl nesmírně znát můj měsíční tréninkový výpadek z důvodu vleklého nachlazení a chřipky. Tepovka byla po měsíčním lehárku pěkně živá, na anaerobním prahu mi bylo naměřeno 180 tepů za minutu. I přesto jsem byl zařazen překvapivě stejně jako Pavel do prostřední skupiny.

Hrozně jsem se bál, že se mi nachlazení po prvních trénincích vrátí (týden před Malorkou se tak stalo) a že budu zdaleka nejpomalejší a budu vlát na chvostu jak ocas, ale ani jedno z toho se naštěstí nenaplnilo. Ve své 2. skupině jsem se cítil dobře, takže jsem si celé tréninkové soustředění skutečně parádně užil.

Počasí bylo na Mallorce stabilní, stále kolem 15, 16 stupňů ve stínu, na sluníčku i 25, ale dost často foukal silný studený vítr, na koupání to rozhodně nebylo :-)

Ježdění v početné skupině (většinou ve 12 lidech) bylo pro mě obrovskou zkušeností. Naučil jsem se chovat v balíku disciplinovaně, ukazovat díry v silnici a jiné nástrahy. První den jsem z toho byl trochu nesvůj, nechtěl jsem ohrozit sebe ani nikoho jiného a tak moje pozornost byla upřená výhradně na zadní kolo borce jedoucího přede mnou :-D Ale pak jsem si zvykl a už jsem se mohl kochat i okolními scenériemi.

V prvních 6 etapách jsme trénovali spíše na jižní rovinatější polovině Malorky, při kterých jsme navštívili mimo jiné San Salvador (dlouhý krpál o 340 výškových) uprostřed roviny (marně jsem hledal lehčí převody :-D) a především při 4. tréninkovém dni nejvzdálenější místo na Malorce – maják Formentor, během něhož jsem najel rekordních 210 km!



Přitom tento nejnáročnější den nezačal vůbec vesele, foukal extrémní bočák, který nás házel až o metr do strany a ze začátku dokonce i lehce zprchlo, na což doplatili na kruháči zaplaťpánbůh jen drobným pádem 2 borci v naší skupině (jeden z nich Pavel), sklouzli jak po ledě.

Naštěstí se počasí umoudřilo, takže při cestě zpátky azuro a poklidný vánek. Na závěr královské etapy nás ještě Vojta vyhecoval ke 2km spurtu, legrácky … Překvapivě to mělo docela grády, nicméně byl jsem pěkně posekaný.

Nejhezčí etapy byly jednoznačně ty 2 poslední horské, kdy jsme navštívili ty nejpopulárnější lokality. Hlavně ta poslední trasa přes Calobru a Soller, to byla totální extáze od začátku do konce, celý den teploučko, bezvětří, ani mráček. Calobra téměř 700 výškových na 10 km, něco neskutečného, zážitek jako prase. Nedaleký 15km sjezd do Solleru taky velká pecka, 20minutové svezení zdarma :-) Na závěr přes 400 výškových ze Solleru, taktéž moc pěknýma serpentinkama, těsně před vrcholem spurt a 187 tepů v maximu. 

Yes! Přežil jsem celé soustředění ve zdraví a ani to tolik nebolelo. Nebo mi to aspoň tak připadalo díky adrenalinu a endorfinum, které se mi nadšením vyplavovaly.

Svou roli sehrálo i to, že ve skupině s lidmi podobné výkonnosti se zkrátka trénuje skvěle. Děkuji Pavlovi i celému týmu Alltrainingu za to, že mi umožnili takovou pěknou tréninkovou dovolenou. Na tohle nikdy nezapomenu!

Společné fotografování při besedě s Jiřím Ježkem bylo pro mne ctí..

Za rok na Mallorce zase Ahoj! Martin